Mým krédem je přiblížit velikost a vzhled rostlin rostlinám v přírodě. Rychlost růstu je pro mne důležitá jen do dosažení květuschopnosti. Vedle přiměřeného osvětlení, vlhkosti a pohybu vzduchu je zálivka určujícím faktorem. Zalévám proto spíš méně než více i v průběhu vegetační sezóny nechávám rostliny zatahovat, velikost stonku opravdu není důležitá. Vedlejším efektem takového přístupu je šetření s místem.
V době vegetačního klidu od konce září do března, tj. prakticky půl roku nezalévám kaktusy vůbec a to ani roční semenáčky zimované ve skleníku. Výjimku činím jen u listových sukulentů, aby nedocházelo k vyholování stonků a u teple zimovaných Astrophythum caput medusae, protože by zaschlo příliš mnoho tuberkulí.
Zálivku začínám v březnu u zimovzdorných zástupců (Pediocactus Sclerocactus, Echinocereus, Echinomastus apod.) Myslím, že pokud chcemem aby tyto kaktusy kvetly, je důležité, aby se napily, ale nezačaly růst. Pokud to se zálivkou přeženeme a přidají se k tomu vyšší teploty, půjdou do růstu a nepokvetou. Navazuje zálivka semenáčků a poté zhruba v půlce dubna zálivka všech rostlin.
Dá se říci, že interval zálivky je zhruba 3 až 4 týdny u druhů na vodu náročnějších a 1x za měsíc u druhů pouštních. U semenáčků, mladých rostlin a čerstvých roubovanců to neplatí, tam probíhá víceméně pravidelná zálivka 1 až 2 dny po vyschnutí vrchní vrstvy substrátu. Rozhodující pro aplikaci zálivky je průběh počasí. Ideální je zalévat v době, kdy se teploty vzduchu ve skleníku pohybují mezi 20 až 25°C a nepřekračují třicítku. Což není problém v jarním období do půlky června. Problém je v létě – je třeba počkat příchodu studené fronty a zalévat do deště. Nebo radši vůbec a jen rosit. Lépe nechat upadnout kaktusy do letní stagnace (pěkně se zatáhnou) než je podpařit a naříkat pak nad hnilobou. Pokud přihnojuji, tak většinou v červnové zálivce. Na podzim, kdy jsou noci chladnější je potřeba myslet na to, že je daleko vyšší vlhkost vzduchu a substrát tak rychle nevysychá. Zálivka tedy stačí slabší. Zářijová (poslední) zálivka obsahuje insekticid proti kořenovce. Osvědčený byl Confidor, dnes stejně dobře poslouží Actara. Od té doby, co tyto přípravky používám nevím, co je kořenovka.